pátek 19. března 2010

Pohádka o nedostatečnosti světa kolem Piera Paola Pasoliniho.



„Byl jednou jeden gay.“
Zadrž!!! Jak je to ale možné?! Přeci všichni ti, kteří se narodí s pipíkem chtějí chlácholindu, ne? Ale co Tě nemá???!!! Když jsem v Praze vyprávěl jedné kolegyni intelektuálce, že se zabývám Pasolinim, řekla mi „jsi fakt dobrej…….ale víš, že byl homosexuál?“...

OK, začnu svou pohádku jinak:

“Byl jednou jeden vynikající filmař, vynikající filolog a literární kritik, vynikající básník, vynikající romanopisec, vynikající esejista a další, všechno najednou.”
Zadrž!!! Jak je to ale možné?! Mohl bys přestat vyprávět nám báchorky o „homo universalis“, který neexistuje ani v pohádkách???!!! Když jsem jednou v Praze řekl, že Pasolini za svůj život napsal více než 20 000 stran textů….a že to nebyla jeho jediná práce… málokdo tomu věřil.

OK, jinak začnu svou pohádku:

“Byl jednou jeden antiutopický člověk, který kritizoval postmoderní konzumní společnost jako společnost nového fašismu, tedy technofašismu.”
Zadrž!!! Do prdele, nejsi ani schopen jednou provždy pochopit, že svět, ve kterém žijeme je vždy huxleyovský „Krásný nový svět“, nejlepší ze světů, který byl tak pěkně popsán i Olivierem Toscanim!!! Když tady v Praze vidím lidi, kteří, jak Pasolini prorokoval, nasávají s mateřským mlékem všechny hnusy masové konzumně-televizně-hédonistické společnosti…..chce se mi zvracet…..ostatní se protloukají dál a nedbají na to, co říkám.

OK, může být i jiná verze mé pohádky:

“Byla jednou jedna osoba, která milovala lidi víc než cokoliv jiného na světě. Nejdříve milovala lidi z Furlánska, pak milovala také lidi z římského předměstí a také lidi z Třetího světa.”.
Zadrž!!! Blbeček, nejsi nic jiného než blbeček, jak mohl být člověk, který miloval lidi, Furlánsko, předměstí, Třetí svět….to je hnus!!! Jak může někdo milovat posrané otrhance???!!! Jak to mohl udělat, když je o hodně důležitější příroda, zvířata, život v mořích???!!! Když jsem v Praze viděl všechny ty hrůzy, které může člověk použít proti jinému člověku, velmi dobře jsem pochopil, co tím Pasolini myslel.

OK, zkusím svou pohádku začít jinak:

“Byl jednou jeden syn, který miloval svou maminku víc než cokoliv na světě.”
Zadrž!!! Ty jsi se úplně zbláznil???!!! Nejdřív říkáš, že miloval lidi, teď vytahuješ z rukávu maminku???!!! Ale koho zajímá maminka!!! Koho zajímá rodina, potrat, sex, rozvod….koho teď ještě zajímají tyhle zasrané věci???!!! A opravdu, když jsem v Praze objevil Pasoliniho spisy, pochopil jsem, že všechny tyto věci mají prvořadou důležitost v lidském životě.

OK, moje pohádka může začít též jinak:

“Byl jednou jeden Pier Paolo Pasolini. Cítil se jako Marťan mezi Pozemšťany. Blesk z čistého nebe. Intelektuál a umělec, kterému není rovno…..kterému svět kolem neuměl odpovědět jinak než urážkami, soudy, kopanci, perzekucí, vraždou. A pouze dnes máme trochu odvahy to připustit”…

Žádné komentáře: