NOC

NOC Ještě ve mně nevychladl tvůj horký dech kdy odděluješ nebe od pekel pořád jsi to ty pořád jsem to já když odděluješ světlo od temnot jen to co má svůj počátek může mít i konec my nedohlédneme počátků ani konců kdesi za horami kde mysl ostatních se spéká naše řeka vtéká vodopád se řítí do hlubin tam tábořiště u jezera ohňů které nevyhasnou i hvězdy které závidí hvězdy které blednou duše v nedohlednu kdo z vás mi podá ruku? která z vás mě pohladí? svět tebou stvořený jedno z mých vroucích přání k čemu láska která vyprchá? k čemu jen divadlo svět? ty neznáš čas já nechci svět nechceme nikdo nikam jet když míň je víc víc než tato chvíle moje