Ynnwentyssmvs

A, B, C, Č, D, Ď, E, É, Ě, F, G, H, CH, I, Í, J, K, L, M, N, O, Ó, P, Q, R, Ř, S, Š, T, Ť, U, Ů, Ú, V, W, X, Y, Ý, Z, Ž. Ani se nevejde na jednu řádku, to je nepořádek! Náš český lidský kód k uchopení světa, který je znovu vytvářen právě a jen těmito hláskami. Je tento systém dostatečný, máme z něj radost? Ó ne, vůbec ne, pro nás je svět nevyčerpatelnou studnicí znaků, proto se obracíme ke světu bez prostředníků – a uctíváme výtvory přírody více, než cokoliv jiného. Co jsou pro nás katedrály, sochy, sportovní výkony, literatura, muzea, automobily, internet, instituce, státy, měny? Nic než zoufalý výkřik slabé a omezené lidské rasy, která raději boří a ničí, než by tvořila a rodila! Nic lidského nám není cizí, ale jen jako střípek do velké mozaiky světa, kterou tvoří mnoho dalších důležitých střípků. Lidé jsou fajn, ale jenom, když chtějí a chtějí jenom občas. Lidé jsou naši kamarádi, kteří nás občas podrazí, takže jim vlastně nemůžeme věřit. A protože jsme také lidé, říkáme si, že jsme také destruktivní, slabí, hloupí, omezení, sobečtí – ale my s tím hodláme něco dělat! V alchymistickém tyglíku našeho světa transmutoval lidský svět na čistou esenci – invenci, tvoření a zrození. Hlásáme invenci jako míru každého člověčenství, hlásáme: buďte tvůrci, chraňte vaše plodivé síly, chraňte svou invenci a vynalézavost, ploďte a roďte výtvory a neohlížejte se na ty, kteří vás od vašeho záměru odrazují. Čiňte tak, i kdybyste byli kýmkoliv a čímkoliv donuceni psát do šuplíku. Svět již poznal sílu a přemíru lidské destrukce, zkusme dokázat, že člověk může i nápaditě tvořit, plodit a rodit. Nepřeceňujme ovšem hodnotu lidského světa a lidského konání vůbec! O co je hezčí strom či řeka než automobil nebo internet! O co je hezčí lidské mládě nebo štěně než broušená váza či světový rekord v maratónu! Tímto se vysvětluje, proč pravý inventista utíká ke skutečnosti světa, ve které lidský faktor hraje jen jednu z mnoha rolí, tedy utíká nejlépe k přírodě a k živlům. V osobní lidské rovině pak inventista miluje čistou invenci, zrození. Miluje nápadité tvoření, ze kterého tryská fontána neobvyklých esencí, myšlenek, spojení a vynálezů. Nemyslíme si, že by byl inventismus novým životním směrem, protože z lidské historie známe mnoho případů latentního inventismu, tedy tvorby, která byla z přísných hledisek inventistní, o čemž ovšem autor ve své době nevěděl. Hlásáme nulovou toleranci lidské sebestřednosti, hlouposti, destrukci, masovému a konzumnímu umění. Naše inventistní snažení je elitářské, podporuje myšlení a invenci. Inventistní dílo při „konzumaci“ vyžaduje maximální soustředění a dosti často je na poprvé nestravitelné a nedešifrovatelné. Chcete uvést příklad latentního inventismu z historie? Tak například je jím tvorba argentinského spisovatele Julia Cortázara. Můžeme směle říci, že tento spisovatel byl velkým předchůdcem inventismu, tak jako byl např. Apollinaire pro surrealismus. Máme být ještě konkrétnější? Dobrá, dílo, které myšlenkově bezprostředně předchází inventismu, je „Příběhy o kronopech a fámech“ Julia Cortázara z roku 1962. V tomto díle najdete veškeré důležité atributy inventismu, síla Cortázarovy invence v tomto díle téměř nezná hranic, autorova vynalézavost proniká hluboko do struktury a filozofie textu. Inventistní tvoření nutně neznamená absenci „násilí“ a učení se, ale v našem pojetí se jedná o „násilí“ a učení se zdánlivé, jako o pletení pomlázky, máčené proutky se musí hodně ohnout, ale výsledek je svým způsobem dokonalý a všeho „násilí“ prost. Inventismus mlčky prosí o shovívavost, neboť jeho tvoření často zahrnuje antiteze, rozporuplnost, vyšinuté větné vazby, nejednoznačnost, zašifrovaný význam a obtížně stravitelné hříčky. Myslíme si, že inventistní díla může plně docenit jen opravdový znalec jazyka, literatury a kultury. Výhoda inventismu je, že není časově omezen a nemá historii. První pokusy o jeho teoretické vymezení se datují do roku 2006. Dnes se opět pokoušíme inventismus definovat, ovšem trochu jiným způsobem, věříme oběma způsobům interpretace a žádný neodmítáme. Další výhodou inventismu je, že jeho záběr je velmi široký a jeho definice velmi volné. Neradi bychom zavřeli dveře inventismu někomu, kdo si to nezaslouží. Každý vynikající nápad, každá vybroušená neotřelá myšlenka, každý životní postoj, který znamená vykročení směrem k naprosté volnosti tvoření a k naprosté angažovanosti v invenci, mají v inventismu místo. Inventismus je jako všeobjímající náruč svobodného, originálního a velmi důmyslného tvoření, které má blíže k pohlazení než k odsouzení. Inventismus je „ráj“.