"L'Italia sta marcendo in un benessere che è egoismo, stupidità, incultura, pettegolezzo, moralismo, coazione, conformismo: prestarsi in qualche modo a contribuire a questa marcescenza è, ora, il fascismo."
pondělí 22. února 2010
Pier Paolo Pasolini, Vie Nuove n. 36, 6 settembre 1962:
"L'Italia sta marcendo in un benessere che è egoismo, stupidità, incultura, pettegolezzo, moralismo, coazione, conformismo: prestarsi in qualche modo a contribuire a questa marcescenza è, ora, il fascismo."
středa 17. února 2010
pondělí 15. února 2010
neděle 7. února 2010
úterý 26. ledna 2010
Kulturní revue pódium žije!
Editoriálek (25. ledna 2010)
Tři roky. (2007 – 2010). Co jsou tři roky v našem životě? Vlastně skoro nic, pokud se jedná o plodné roky. Mohou se narodit tři děti. Jeden z autorů těchto stránek se přestěhuje do brazilského Sao Paula, druhý z autorů horlivě přikládá v Česku do rodinného krbu. V těchto hlavách, v každé na jiné polokouli, ale po tři roky vřou myšlenky na odplatu. Na odplatu času, který tak neúprosně běží a my se ho snažíme zadržet. Po tři roky jsme připravovali veliký comeback, protože stále máme co říci. Náš černý kůň Inventismus chvilku zahálel, ale protože je to kůň závodní, museli jsme s ním na trať, aby se zase dostal do formy. Předkládáme vám to nejlepší, co se za poslední 3 roky na poli inventismu vybudovalo. Zahálelo i okénko pro zvídavé, ale během času se nahromadily zajímavé dotazy, s některými z nich vás v aktuálním čísle pódia seznamujeme. Zahálelo mnoho rubrik našeho PÓDIA, na naší obhajobu chceme jen říci, že vše nejlepší, co se za tuto dobu stalo, vám teď na oplátku bude poctivě předáno k posouzení. Nechceme se hájit, proč jsme se po tři roky neozvali, proč jsme o sobě nedali vědět. Myslíme si, že každá tvůrčí činnost má právo jak na časy plodného tvoření, tak na časy přemýšlení a vyčkávání. Tvoření v naprosté svobodě je pro nás obrovským lákadlem. Po tyto uplynulé tři roky jsme museli o tuto tvůrčí svobodu tvrdě bojovat. Museli jsme v hlavách neustále přemílat naše záměry, inventismus, různé rubriky, po tři roky jsme se utvrzovali v tom, že to, co děláme, má opravdu cenu. Že naše tvoření si najde byť jen pár, zato o to věrnějších čtenářů. Jsme přesvědčeni o tom, že naše myšlenky jsou o mnoho jasnější a naše tvořivost ještě propracovanější než před třemi lety. Tři roky, svatá trojice, řekli jsme si a dost! Konec skrytých významů čísel a času! My, tvůrci těchto stránek, jsme zde proto, abychom se obětovali, abychom se vrhli do maelströmu života, nadšeně ho pozorovali a vybrali z něj a přefiltrovali vše, co můžeme bez obav publikovat. Naše nadšení nezná mezí a doufáme, že nakazíme tvůrčím nadšením i některého z našich čtenářů. Vítejte tedy na nových stránkách Kulturní revue pódium, které se tak otvírají jako klín ženy, Múzy. Jen ten, kdo ví, jak na ni, s ní může spáchat poex. A co že je to ten poex? Nebojte se a hledejte, určitě v našich archívech najdete odpověď. Každý správný inventista se může nazývat inventistou jen poté, co se poexálně spojí s Múzou.
Oba tvůrci těchto stránek se domnívají, že všechny jejich tvůrčí aktivity jsou zaznamenání hodné i v případě, kdyby si nenašly ani jednoho čtenáře. Rádi bychom, aby úspěšnost našeho tvoření nebyla měřena počtem návštěv na těchto stránkách. Za každou návštěvu budeme samozřejmě rádi, ale nepovažujeme jí za samozřejmou a čtenáře v žádném případě nelovíme. Věříme, že naše tvoření si je najde samo. A i když si je nenajde, oba tvůrci těchto stránek se shodují, že tvoří vlastně hlavně pro své vlastní potěšení. Čtenář pódia ať se neurazí, ale jiný postulát v absolutně svobodné tvorbě ani nemá místo. Závěrem: buďte tvůrci, tvorbou se člověk očišťuje! Pokud budete chtít publikovat na stránkách pódia, opona je pro Vás otevřena.
K. P. a T. M.
http://revuepodium.webnode.cz/
čtvrtek 21. ledna 2010
Triviální rozprava o podstatě současného světa
Převaha zástupnosti nad skutečností
Základní povahou současného světa je podle nás převaha virtuality, zástupnosti, nad skutečností. Vzrůstající moc médií (toto označení je značně eufemistické, „média“ nezprostředkovávají, ale tvoří informace), image, reklamy, statických i pohyblivých obrazů způsobují čím dál větší propast mezi světem skutečným a „prezentovaným“. Lidé pak volí raději zástupnou skutečnost, která není realistická, ale lépe odpovídá jejich přáním a skrytým tužbám. Lidé tímto mimo jiné ztrácí dobrou orientaci ve skutečnosti.
Změna aspiračních směrů ve společnosti
V minulých dobách muselo individuum dobývat okolní svět, který byl jednoznačně oddělitelný od individua. V současném světě je tomu naopak, svět se přimyká k individuu, nelze je tak snadno od sebe oddělit. Svět dobývá individuum různými lákadly, vnucováním, výhrůžkami a vydíráním. Individuum v současném světě pak touží být dobýváno hédonismem, materialismem, konzumním chováním a falešnými přísliby. Snaha sbližování současného světa a individua není realistická, je pouze zdánlivá a falešná. Individuum je následně ještě izolovanější.
Totalitní (technofašistické) tendence postmoderní společnosti
Současná společnost je společností závislou na nástrojích a podpůrných elementech. Velmi nepřesně můžeme říci, že tahounem současného světa je elektrifikace, technika, stroje, infrastruktury a internet. S rozmachem různosti nástrojů a techniky se rozmáhá i snaha kontrolovat a konsolidovat tok informací. Výsledkem takových snah je faktické popření lidských práv a faktické přinucení lidí k pevně daným modelům chování. Výsledkem je akulturace, nivelizace a homogenizace současného světa v masivním měřítku, kde se vytrácí hodnota individua.
Narůstající faktické rozpory mezi ideály a konáním
Je velký rozdíl mezi tím, co současný svět proklamuje a jak se chová. Tento rozpor existoval vždy, ale nikdy nebyl rozdíl mezi těmito dvěma póly tak veliký, jako dnes. Například ekologické chování. Současný svět ho má plná ústa, nicméně se není schopný zbavit aut, letadel, masivní tvorby odpadků, velké spotřeby, protože tato snaha jde proti určitému stupni rozvoje, o který nechce současný svět přijít. Tento rozpor může vést k závažným problémům.
Marná snaha o globalizaci lidského ohledu
Většina lidí současného světa se snaží rozšířit oblast své tolerance, zájmu a ohledu na lidi a ostatní entity z jiných civilizačních a přírodních skupin, ovšem bez valného výsledku, protože tato snaha jde proti zájmům vlastní skupiny a příslušnosti k určitému civilizačnímu celku. V současném světě mezi entitami nevládne mír, svornost a porozumění.
Fragmentárnost současného světa a chybějící jednotící prvek
Vědomí globalizace současného světa neobstojí před skutečností velké fragmentárnosti různých civilizačních celků, které vyznávají různé hodnoty a směřují různým směrem. Můžeme říci, že navzdory globalizačním tendencím je svět rozdělenější a nejednotný jako nikdy před tím. S tímto tvrzením je i spojen chybějící jednotící prvek v ideálech současného světa – každý civilizační celek tyto ideály a své konání shledává v něčem docela jiném.
Ubývající rozmanitost v některých oblastech
Některé oblasti současného světa se potýkají s neustále ubývající rozmanitostí, jako např. oblast světových jazyků – snižování počtu aktivně mluvených jazyků, používaná gesta, kulturní rozmanitost, druhová rozmanitost v přírodě, aj. Některé společenské modely a instituce mají tendenci se globalizovat. Některé kulturní modely díky masivní multimediální podpoře mají též tendenci se globalizovat a nahrazovat rozmanitou místní kulturní skutečnost. Stejně jako jsme uvedli u totalitních tendencí, i tyto tendence mají za následek zplošťení světa, jeho unidimenzionaci, nivelizaci, homogenizaci a jeho masivní akulturaci. Rozmanitost je základem zdravého vývoje světa.
Základní povahou současného světa je podle nás převaha virtuality, zástupnosti, nad skutečností. Vzrůstající moc médií (toto označení je značně eufemistické, „média“ nezprostředkovávají, ale tvoří informace), image, reklamy, statických i pohyblivých obrazů způsobují čím dál větší propast mezi světem skutečným a „prezentovaným“. Lidé pak volí raději zástupnou skutečnost, která není realistická, ale lépe odpovídá jejich přáním a skrytým tužbám. Lidé tímto mimo jiné ztrácí dobrou orientaci ve skutečnosti.
Změna aspiračních směrů ve společnosti
V minulých dobách muselo individuum dobývat okolní svět, který byl jednoznačně oddělitelný od individua. V současném světě je tomu naopak, svět se přimyká k individuu, nelze je tak snadno od sebe oddělit. Svět dobývá individuum různými lákadly, vnucováním, výhrůžkami a vydíráním. Individuum v současném světě pak touží být dobýváno hédonismem, materialismem, konzumním chováním a falešnými přísliby. Snaha sbližování současného světa a individua není realistická, je pouze zdánlivá a falešná. Individuum je následně ještě izolovanější.
Totalitní (technofašistické) tendence postmoderní společnosti
Současná společnost je společností závislou na nástrojích a podpůrných elementech. Velmi nepřesně můžeme říci, že tahounem současného světa je elektrifikace, technika, stroje, infrastruktury a internet. S rozmachem různosti nástrojů a techniky se rozmáhá i snaha kontrolovat a konsolidovat tok informací. Výsledkem takových snah je faktické popření lidských práv a faktické přinucení lidí k pevně daným modelům chování. Výsledkem je akulturace, nivelizace a homogenizace současného světa v masivním měřítku, kde se vytrácí hodnota individua.
Narůstající faktické rozpory mezi ideály a konáním
Je velký rozdíl mezi tím, co současný svět proklamuje a jak se chová. Tento rozpor existoval vždy, ale nikdy nebyl rozdíl mezi těmito dvěma póly tak veliký, jako dnes. Například ekologické chování. Současný svět ho má plná ústa, nicméně se není schopný zbavit aut, letadel, masivní tvorby odpadků, velké spotřeby, protože tato snaha jde proti určitému stupni rozvoje, o který nechce současný svět přijít. Tento rozpor může vést k závažným problémům.
Marná snaha o globalizaci lidského ohledu
Většina lidí současného světa se snaží rozšířit oblast své tolerance, zájmu a ohledu na lidi a ostatní entity z jiných civilizačních a přírodních skupin, ovšem bez valného výsledku, protože tato snaha jde proti zájmům vlastní skupiny a příslušnosti k určitému civilizačnímu celku. V současném světě mezi entitami nevládne mír, svornost a porozumění.
Fragmentárnost současného světa a chybějící jednotící prvek
Vědomí globalizace současného světa neobstojí před skutečností velké fragmentárnosti různých civilizačních celků, které vyznávají různé hodnoty a směřují různým směrem. Můžeme říci, že navzdory globalizačním tendencím je svět rozdělenější a nejednotný jako nikdy před tím. S tímto tvrzením je i spojen chybějící jednotící prvek v ideálech současného světa – každý civilizační celek tyto ideály a své konání shledává v něčem docela jiném.
Ubývající rozmanitost v některých oblastech
Některé oblasti současného světa se potýkají s neustále ubývající rozmanitostí, jako např. oblast světových jazyků – snižování počtu aktivně mluvených jazyků, používaná gesta, kulturní rozmanitost, druhová rozmanitost v přírodě, aj. Některé společenské modely a instituce mají tendenci se globalizovat. Některé kulturní modely díky masivní multimediální podpoře mají též tendenci se globalizovat a nahrazovat rozmanitou místní kulturní skutečnost. Stejně jako jsme uvedli u totalitních tendencí, i tyto tendence mají za následek zplošťení světa, jeho unidimenzionaci, nivelizaci, homogenizaci a jeho masivní akulturaci. Rozmanitost je základem zdravého vývoje světa.
úterý 19. ledna 2010
Výkřiky (cyklus inventistních výkřiků by Tomáš Matras)
Větaromán
Jak moc jí chtěl říct, že jí miluje,…………………ale nikdy se k tomu neodhodlal.
Po velkém váhání se konečně rozhodla……………ale nikdy toho nepřestala litovat.
Z očí do očí to šlo lépe……………………………………………ale přesto si nikdy neporozuměli.
Odešla brzy po ránu a už se neukázala……………………ale nikomu už nikdy nechyběla.
Miloval svoje děti nade vše………………………………………………ale pak opustil je i svou ženu.
Šálek čaje vychládal v kuchyni………………………………………..ale neměl už čas si ho vypít.
Měl velké štěstí, že stihl letadlo………………………………ale to se pak zřítilo do moře.
Všechno šlo jedna radost……………………………………ale se setkáním s minulostí nepočítal.
Rozhodl se, že půjde tentokrát po schodech………….ale stejně den nezačal dobře.
Z okna byla slyšet líbezná hudba……………………………ale pak bylo slyšet hádku a hluk.
Byla oblečena celá v černém………………………………………ale prosvětlovala okolí svou duší.
Kaleidovina
Chropýší pyl na vaječníkách? Proč ne! (Opylení). Tuze líbezná píseň pro mé slechy! (Inspirace). Tak se už předveď, frajere! (Výzva). S vlastními dětmi váš svět bude jiný! (Replikace). Štěstí a radost? První jako abstraktní nedosažitelná entita a to druhé jako endogenní hmatatelný cit! (Úsmrk). Ajajaj! Blechy se mi vysypaly po pécéčku! (Katastrofa). Však s vytaseným mečem sekám dál, jdu hledat Růžu! (Katarze). Ach! Hnisavý bobeček uvadlé kopřivy, toť mé celoživotní dílo! (Zpověď). Múzinu jevil vonný vzdech! (Reminiscence). A kdo mi k tomu udělá ilustrace? (Nezájem). Lidé, spěte! (Výkřik). Blouznivá víla si konečně oloupala banánek! (Snídaně). Průklep pysky honí lysky! (Přírodovědec). Klapy klap, já jsem čáp, blitky blitk, já jsem blitek! (Digesce). Pásli ovce Valaši u mě doma na kaši! (Carmen). Nejsem tak bohatý, abych mohl mít něco zadarmo. (Fráze). Nohy v klipsnách a jedu, jedu, jedu! (Útržek). A proč sluníčko vypilo všechnu vodu štěňátku? (Otázka). Dekonstrukce učí strukturalismus montovat, rozkládat a zase skládat. Přebytečné součástky se vyhodí. (Návod). Nohy v bačkorách, noviny rozložené a tlač, tlač, tlač! (Záchod). Jak se do lesa volá, tak jsem pořád hluchý. (Přísloví). Na chlup přesně, ale jinde, dělej radost, milý pinde! (Verš). Krákorá, lupíneček, vrávorá, blbíneček! (Morseovka). Bral všechno, co mu přišlo pod ruku. (Sex). Kvík! Kvi, kvi, kvík! (Metamorfóza). Kvík! Kvi, kvi, kvík! (Repetice). Kvík! Kvi, kvi, kvík! (Citoslovce). Kvík! Kvi, kvi, kvík! (Voodoo). Kvík! Kvi, kvi, kvík! (Masokombinát). Pššššššš….slyšíte? Uchází mi duše, musím končit! (Doslov). Ale já ne a ne a nechci! (Dupnutí). Rupp, trh, škub! (Destrukce).
Embryonát
Guido, vorrei che Tu, Lapo ed io
Ale kdeže, leda vleže
Kokodák, kokodák, kvák!
Kurňa, holky, svěže, svěže!
Barvu aby na to cák!
Blbne medvěd na seně
Moucha říhá na stěně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)